A co bude dál?

Na měření InBody se mi tentokrát fakt silně nechtělo. Už delší dobu jsem pozorovala rozšiřující se pas, vystouplé bříško, silnější nohy i ruce a plnou podprsenku. Tohle nebudou svaly, Danuško!

Ale milý naléhal, že se měříme vždy spolu a že nás už objednal, tak jsem šla – vlastně hlavně proto, abych viděla rozsah škod nejen na těle, ale i na papíru. Několik posledních týdnů jsem byla v takové nějaké schizofrenní tréninkové pasti, do které se dostane asi každý osobní trenér, když se začne věnovat více svým klientům než sobě: vaši klienti vypadají stále lépe a lépe, vymýšlíte jim nové cviky, aby je to bavilo, těší se na každý trénink s vámi, slavíte společné úspěchy... zatímco vy vypadáte hůře a hůře, plíživě tloustnete, vaše vlastní tréninky trpí monotónností a občas se přistihnete, že se vám vlastně ani moc nechce cvičit. Za poslední měsíc jsem odvodila 80 tréninků s klienty a asi 16 tréninků s mým milým, to už je docela nářez.

Výsledky měření pro mne byly opravdovým zklamáním. Věděla jsem, že to bude horší, ale že to bude tak špatné, to jsem nečekala. Nejen že mi přibylo za 5 posledních týdnů podle InBody 1,8 kg tuku, ale ještě k tomu jsem ztratila 1,1 kg pracně budovaných svalů! Navíc mi šel nahoru trochu i viscerální tuk, který je sice stále na velmi nízké úrovni, ale stejně... Je pro mne trochu nepochopitelné, že mi šly dolů docela drasticky svaly, ačkoli stále docela tvrdě trénuju. Ten tuk naproti tomu chápu docela dobře!

Rozeberme si tedy možné příčiny, proč se tak stalo:

1.     samozřejmě STRAVA. Tu povolíte, tu si něco dovolíte. V práci jsem dopoledne, v práci jsem odpoledne. Tréninky jdou za sebou bez přestávek, takže potřebujete něco, co do sebe rychle hodíte, a jedete dál. Pekla jsem si nějaké fitness buchty, nebo tlačím proteinové tyčinky, ale co si budeme nalhávat – doma si udělám řecký jogurt nebo tvaroh s proteinem a troškou drobného ovoce, a to se nedá kaloricky ani makry moc srovnávat! No a hlavně – večer máte hlad, večeři dáte super makro friendly... a pak na vás začnou lézt různé chutě. Na sladké, na slané... A protože jste unavený, prostě si dopřejete. A ony takové slané oříšky, případně ořechová máslíčka s čokoládkou, to je taková kalorická a tuková bomba, že se vlastně docela divím, že ještě pořád vypadám, jak vypadám!

2.     TRÉNINKY. Jsou už 4 měsíce vlastně stejné, a to není nikdy dobře. Ne že bych neměnila lehce cviky, ale systém je stejný: třídenní split + 1kondiční kruháč.

3.     Absence KARDIA. Nikdy jsem ho tam neměla moc, ale 1 – 2x v týdnu bylo. Jednou HIIT (high intensity interval training), jednou LISS (low intensity steady state). Teď jsem poslední dobou dospěla do stádia, že na kardio už prostě nezbyl čas, energie a ani chuť.

4.     SPÁNEK. A tady bychom se už vlastně mohli asi zastavit. Nevím, kdo z vás si monitoruje délku a kvalitu spánku, mně ji měří fitness náramek Fitbit, ale za poslední cca měsíc mám týdenní průměr kolem 5:50 hod/noc, a když se hodně snažím, pracně přelezu 6 hodin. Viděla jsem tuhle infografiku, co dělá nedostatek spánku s hormony, a nebylo to hezké. Srovnávali tam zrovna takový můj horší průměr 5,5 hodiny s 8,5 hodinami spánku, a účinek na tloustnutí/hubnutí a nabírání/ztrácení svalů byl u krátkého spánku doslova devastující.

5.     STRES. Daňové přiznání, nestíhání úkolů, rozdělaná práce, vaše zprávy, maily, dotazy, ... ze kterých mám strašnou radost, ale nestíhám na vše reagovat tak, jak bychom si já i vy asi představovali.

6.     ÚNAVA. Spousta z vás si chodí na tréninky se mnou pro svou dávku energie. Nejen ze samotného cvičení, ale také ode mne. Takže funguju tak trochu jako malá lidská elektrárna, což je sice mou naprostou přirozeností, ale občas holt potřebuju taky sama dobít...

7.     SNÍŽENÍ NEAT (neboli non-exercise activity thermogenesis, tedy kcal, které spálíme jiným pohybem než tréninkem, tj. takový ten běžný drobný pohyb, kdy chodíme, hýbeme rukama, uklízíme…) tím, že jsem z nedostatku času začala na odpolední tréninky jezdit autem, zatímco před tím jsem chodila pěšky ráno i odpoledne.

8.     ČÁSTEČNÁ VÝMĚNA ŽIVOČIŠNÝCH BÍLKOVIN ZA ROSTLINNÉ. Na tom by asi nebylo nic zlého, kdyby tyhle výrobky (různé sójové stripes, vegi steaky, kukuřízky, čevapčiči...) neobsahovaly poměrně dost tuku a o dost méně bílkovin než maso.

9.     KALORICKÉ MŇAMKY A CUKR. Vyzkoušela jsem několik různých zero sirupů a toppingů, ani jeden mi nechutnal. Dokud jsem nevyzkoušela čokoládový Bodylab. Mňam!! To chceš – je to husté, opravdu přirozeně čokoládové, žádný chemický ocásek... jenže to má háček: ačkoli tam není cukr, co se týče obsahu sacharidů to díky maltitolu vychází dokonce hůř, než když si rozehřejete hořkou čokoládu! Slaný karamel mají také moc dobrý! :-) No a do dezertů jsem začala místo xylitolu dávat stévii s cukrem, což sice chutná skvěle, ale prostě cukr navíc, no...

No a co teď s tím? Chvíli jsem z toho byla špatná, ale pak se na mne ve fitku můj milý zálibně podíval a prohlásil, že to je skvěle umístěných kilo a půl tuku, a tak jsem se sama sobě musela zasmát, jakou kolem toho dělám šaškárnu, jako by tím končil svět. Jo, pořád mě to štve, ale už se z toho nehroutím.

Takže OPATŘENÍ:

1.     Na odpolední tréninky už zase chodím pěšky.

2.     Snažím se kontrolovat porce jídla a nedojídám zbytky v kastrolech.

3.     Navýšila jsem trošku podíl bílkovin (na cca 120 g), kontroluji tuk.

4.     Přestala jsem papkat ten úžasnej Bodylab topping a nesladím cukrem se stévií.

5.     Překopávám celý systém tréninků a SNAD začnu zase trošku popobíhat!

Jestli a jak mi to jde, zase příště. Ale zraje ve mně kacířské rozhodnutí, že mi asi do budoucna stejně bude více záležet na tom, jak vypadám a jak se cítím, než na výsledcích InBody. V každém případě ten tuk na břiše prostě nechci, ať už to na váze vypadá jakkoli, takže musím trošku zabrat!