Pohled do minulosti

Populární příspěvky z tohoto blogu

Podivuhodný příběh jednoho zásnubního prstýnku

Stojím s lívancem v ruce před kuchyňským oknem a sleduju, jak venku tiše a klidně sněží. Padají takové ty velké vločky jako ve filmu a na zemi už z nich leží docela slušný bílý koberec. Z očí mi právě tak tiše a klidně padají slzy a smáčejí mi snídani. Právě jsem dočetla příběh jak z amerického filmu a jsem dojatá. Je to příběh svatebních šatů, které si podruhé zahrály svou hlavní roli na svatbě vnučky původní nevěsty, po 47 letech. Připomnělo mi to maminku a její zásnubní prstýnek. Tuhle jsme s Kristýnou našly krabičku se starými šperky a vytáhly jsme na světlo boží i tenhle prsten s bílým kamínkem. Pamatovala jsem si ještě, jak ho máma nosila, ale vzpomínka musela být už dost stará, protože prstýnek byl prasklý, doslova prošoupaný nošením, a mámě ke stáří hodně natékaly prsty, měla artrózu. Říkala jsem si, že by se určitě dal opravit, ale neměla jsem ponětí, jak to udělat, aby vypadal tak, že bych ho chtěla nosit. Naši se brali v roce 1947, bylo po válce, peněz málo a oni už če...

Další informace

Lze jíst (téměř) všechno a přesto být štíhlá, zdravá a fit?

Odpověď na tuto provokativní otázku je jako vždycky - ANO i NE. Já vám tady sice na svém příkladu ukážu, že to jde, ale vždycky mějme na paměti, že já jsem já a vy jste vy, máme za sebou úplně jinou minulost, máme jiné geny a jiný způsob života, který ovšem podle nejnovějších studií stejně ovlivňuje to, jak vypadáme, více než genetická výbava. Hned v úvodu musím napsat něco, co vy, kteří mě nějakou dobu sledujete, už určitě víte: MILUJU JÍDLO. To je důležité, protože mít s jídlem vytvořený dobrý vztah je zárukou toho, že ze sebe nebudete dělat popelnici a nebudete se cpát nekvalitními náhražkami jídla v pestrobarevných obalech s dlouhým seznamem ingrediencí a ještě delší trvanlivostí. Také se nebudete stravovat ve stáncích rychlého občerstvení, MacDonaldu nebo KFC, protože vám to tam prostě nebude chutnat. Jak jsem se dostala k opravdovému jídlu já? Měla jsem to štěstí, že se u nás vždycky dobře jedlo. Oba mí rodiče skvěle vařili, a vařilo se u nás každý den. Už jako...

Další informace

Nejsem žádný sportovec!

Musím dnes uvést na pravou míru představu mnohých z vás, že jsem bůhvíjaký sportovec. Mým snem od dětství bylo, abych tak VYPADALA, a to se, jak koukám, podařilo! Už někdy v 11 jsem děsně obdivovala spolužáka Mirka G., který pravidelně jezdil na kole s raketou přes rameno na tenisové kurty, nebo jeho ségru Sylvu, která chodila do místní tělocvičné jednoty na gymnastiku. Pak kluky, co chodili hrát fotbal a hokej, a nakonec holky, které cvičily aerobik. Nejvíc se mi na tom všem ale líbily ty rekvizity: bílé tričko, šortky a raketa na tenis, dresy na gymnastiku, pletené návleky na nohy a barevné elastické oblečení na aerobik (no jó, no, osmdesátky, devadesátky...). Sportovní tašky. Culíky. Potítka. Ručníky. Tenisky. TAKHLE jsem chtěla vypadat. SPORTOVNĚ. Jako opravdového sportovce si představuju třeba svého Miloše: od mala atletika, tréninky, závody, je schopen neskutečných výkonů a má skvělou kondici. Naproti tomu já: od mala nešikovná, fuj-sport-já-čtu, známk...

Další informace

Všemi smysly

Prohledat tento blog