Přeskočit na hlavní obsah

Cestování

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Podivuhodný příběh jednoho zásnubního prstýnku

Stojím s lívancem v ruce před kuchyňským oknem a sleduju, jak venku tiše a klidně sněží. Padají takové ty velké vločky jako ve filmu a na zemi už z nich leží docela slušný bílý koberec. Z očí mi právě tak tiše a klidně padají slzy a smáčejí mi snídani. Právě jsem dočetla příběh jak z amerického filmu a jsem dojatá. Je to příběh svatebních šatů, které si podruhé zahrály svou hlavní roli na svatbě vnučky původní nevěsty, po 47 letech. Připomnělo mi to maminku a její zásnubní prstýnek. Tuhle jsme s Kristýnou našly krabičku se starými šperky a vytáhly jsme na světlo boží i tenhle prsten s bílým kamínkem. Pamatovala jsem si ještě, jak ho máma nosila, ale vzpomínka musela být už dost stará, protože prstýnek byl prasklý, doslova prošoupaný nošením, a mámě ke stáří hodně natékaly prsty, měla artrózu. Říkala jsem si, že by se určitě dal opravit, ale neměla jsem ponětí, jak to udělat, aby vypadal tak, že bych ho chtěla nosit. Naši se brali v roce 1947, bylo po válce, peněz málo a oni už če...
2 komentáře
Další informace

Lze jíst (téměř) všechno a přesto být štíhlá, zdravá a fit?

Odpověď na tuto provokativní otázku je jako vždycky - ANO i NE. Já vám tady sice na svém příkladu ukážu, že to jde, ale vždycky mějme na paměti, že já jsem já a vy jste vy, máme za sebou úplně jinou minulost, máme jiné geny a jiný způsob života, který ovšem podle nejnovějších studií stejně ovlivňuje to, jak vypadáme, více než genetická výbava. Hned v úvodu musím napsat něco, co vy, kteří mě nějakou dobu sledujete, už určitě víte: MILUJU JÍDLO. To je důležité, protože mít s jídlem vytvořený dobrý vztah je zárukou toho, že ze sebe nebudete dělat popelnici a nebudete se cpát nekvalitními náhražkami jídla v pestrobarevných obalech s dlouhým seznamem ingrediencí a ještě delší trvanlivostí. Také se nebudete stravovat ve stáncích rychlého občerstvení, MacDonaldu nebo KFC, protože vám to tam prostě nebude chutnat.  Jak jsem se dostala k opravdovému jídlu já? Měla jsem to štěstí, že se u nás vždycky dobře jedlo. Oba mí rodiče skvěle vařili, a vařilo se u nás každý den. Už jako...
12 komentářů
Další informace

O motivaci a kde ji vlastně pořád beru?

Často dostávám otázku, kde stále beru motivaci k pohybu, práci na sobě, tomu, jak jím a jak se o sebe starám. Dlouho jsem nedokázala odpovědět dokonce ani sama sobě, až... až jsem si přečetla zajímavý rozhovor s jedním trenérem ve fitku, který hovořil o motivaci svých klientů. Tím nejdůležitějším, co jsem si z toho vzala, bylo rozdělení lidí na ty s vnitřní motivací, takovým tím motorem, který je věčně pohání, a ty, kteří tento motor nemají (nebo ho ještě neobjevili), a jsou tedy závislí na motivaci zvenčí. A jak asi všichni víme, motivace zvenčí příliš nefunguje, přesněji, funguje jen omezeně a na krátký čas. V jednom krásném popisu mé osobnosti se píše, že neumím věci dělat napůl, že do všeho vkládám svou duši, což je recept na velikost. Dá se na to koukat různě – moje maminka mi např. vyčítala, že když se pro něco nadchnu, jdu si za tím i přes mrtvoly, a v jakémsi osobnostním testu manažerů mi vyšlo, že mám naprosto nadprůměrnou úroveň schop...
Okomentovat
Další informace